Historie nejslavnějšího a největšího klubu v
regionu jižní Moravy se datuje od 14. ledna 1913, kdy založil Cyril
Lacina klub SK Židenice.
Už ve dvacátých letech minulého století se
mohl židenický klub pochlubit mnohatisícovými návštěvami a v roce 1926
přišel první velký úspěch, titul amatérského mistra Československa. Po
druhé světové válce se klub SK Židenice přejmenoval na Zbrojovku Brno,
která psala nejslavnější kapitoly své fotbalové historie ve druhé
polovině sedmdesátých let. Období úspěchů přišlo s trenérem Josefem
Masopustem, jenž během čtyřletého působení v Brně vybojoval s týmem v
roce 1978 dosud jediný prvoligový mistrovský titul. O rok dříve se stal
Karel Kroupa nejlepším fotbalistou Československa. Po sérii úspěchů ale
přišlo v roce 1983 krizové údobí, které vyvrcholilo sestupem do druhé
ligy.
Teprve po šesti sezónách marných pokusů se podařilo Zbrojovce
Brno pod vedením trenéra Františka Cipra v roce 1989 vrátit do nejvyšší
soutěže. Po dvou letech však přišel další, tentokrát už pouze roční pád
do druhé ligy. Od roku 1991 převzal klub pod svá křídla podnikatel
Lubomír Hrstka. Z období devadesátých let si fotbalisté Boby Brno vedli
nejlépe pod vedením trenéra Petra Uličného, kdy v sezóně 1994/95
obsadili v nejvyšší soutěži třetí místo. Po Františku Ciprovi (1989 –
1990) a krátkém působení Viliama Padúcha vedl Zbrojovku a později Boby
Brno v letech 1990 – 1993 Karol Dobiaš, po něm půl roku Josef Masopust
(duben – září 1993), Vladimír Táborský (říjen 1993 – duben 1994), Karel
Večeřa (duben – červen 1994), Petr Uličný (1994 – 1996), Karel Večeřa
(1996 – 1998), Karel Jarůšek (od srpna 1998 do srpna 2000) a Pavel
Tobiáš (od srpna 2000 – červen 2001). Po něm vedl tým znovu trenér
Karel Večeřa. V polovině sezóny 2002 – 2003 byl vystřídán nejprve na
jeden zápas Stanislavem Schwarzem a od jarní části vedli tým jako
rovnocenná dvojice Karel Jarůšek a Stanislav Schwarz. V lednu 2005
převzal tým Jiří Kotrba a v průběhu podzimu stejného roku další bývalý
hráč Zbrojovky a mistr republiky 1978 Josef Mazura.
V historické
tabulce samostatné první české fotbalové ligy (od roku 1993) jsou
fotbalisté Brna před zahájením letošní sezóny na pátém místě za
Spartou, Slavií, Olomoucí a Libercem.
Samostatnou kapitolou
brněnských fotbalových dějin je stadion. Nejslavnější kapitoly psalo
mužstvo Zbrojovky na největším stadionu v republice za Lužánkami. Ten
měl kapacitu 55 000 diváků a byl několikrát vyprodán. Návštěvy kolem 30
000 diváků nebyl výjimkou. Ještě i v devadesátých letech přišlo na
ligové utkání se Slavií 40 000 fanoušků. Bohužel v průběhu let nebylo
adekvátně investováno do jeho údržby a rekonstrukce, takže přestal
vyhovovat podmínkám pro vrcholovou kopanou.
Od října 2001 proto
hrají fotbalisté týmu 1. FC Brno na nově zrekonstruovaném městském
stadiónu v Králově Poli, který má kapacitu 12 000 diváků, z toho 8 050
sedících. Do budoucna se ve spolupráci s vedením města Brna plánuje
klub návrat za Lužánky, kde by měl být v místě starého stadionu
vybudován nový moderní stánek.